Historie a současnost

Krajina při Labi, kde se nyní nachází obec Borek, byla osídlena již v pradávných dobách. Zdejší příznivé podmínky pro život lidí byly umocněny rovinatým územím s lehce obdělávatelnou úrodnou půdou, rozsáhlými hlubokými lesy plnými lovné zvěře a přítomností vodního toku se spoustou ryb. Důkazem tohoto osídlení jsou archeologické výzkumy – např. v r. 1983 provádělo Okresní muzeum Praha-východ archeologický průzkum při těžbě písku na katastrálním území Borek a v mělčích vrstvách zde bylo zkoumáno sídliště z doby římské a z období hradištního. V hlubších vrstvách 3-5 m byly vybagrovány sídlištní nálezy z mladší doby kamenné (lineární keramika) a z pozdní doby kamenné (michelberská kultura). V období příchodu slovanských kmenů na naše území pak byl zdejší kraj kolem r. 600 n.l. osídlen na pravém břehu řeky Labe kmenem Pšovanů.

Dávno před vznikem současné obce Borek se nacházela v místech, kde se říká „Na Oujezdě“ nebo také „V Okrouhlíku“, malá, a dávno již zaniklá, ves zvaná Oujezd (podle některých jiných pramenů Oujezdec či též Oujezd u Staré Boleslavě).

 

 

Dnešní ves Borek vznikla o dvě stě let později v těsné blízkosti zaniklého Oujezda. Byla emfyteuteticky vysazená v roce 1777 po pozemkové reformě, zvané po dvorním radovi císařovny Marie Terezie F. A. Raabovi „raabizace“. Podle tohoto vzoru vznikla r. 1777 samostatná obec Borek vedená rychtářem. Název obce vznikl podle hlubokých borových lesů – borů, které se kolem obce rozkládaly. Obec tehdy měla 12 dřevěných chalup postavených v jedné řadě vedle sebe a před nimi pole vedená východním směrem. Podle záznamů nejstarší gruntovní knihy obce Borku byla r. 1785 připojena k sousední obci Křenek. Toto spojení trvalo do r. 1848, kdy se Borek stal opět samostatným. Ves se během let rozrůstala – v r. 1871 měla již 20 čísel. 18. září 1871 však 17 domů do základů vyhořelo – kromě čísel 9, 10, 11. Před domem č. 9 se totiž otočil směr větru a tím plameny ohně tyto budovy nezasáhly. Obyvatelé chalupy č. 9 však věřili, že domy zachránila soška svaté Panny Marie, která byla údajně zakopána v základech domu a která odvrátila ničivé plameny. V roce 1962, ve kterém bylo toto stavení zbouráno, se ale v jeho základech nic nenašlo.

Borek od r. 1777, kdy vznikl, patřil politickou správou k panství Brandejskému. Zrušení poddanství r. 1848 si vynutilo i reformu politické správy. Byla zřízena okresní hejtmanství (Borek patřil k okresnímu hejtmanství Karlín) a soudní okresy (Brandýs). V roce 1918 se začalo používat místo hejtmanství názvu okresní politická správa. Ta v Brandýse nad Labem spravovala roku 1930 59 obcí včetně Borku, který toho roku měl 159 obyvatel, 36 domů a rozlohu 291 ha. V roce 1960 při další správní změně byl Borek začleněn do okresu Mělník, i když logisticky (školy, obchody, zdravotnictví, práce obyvatel) neustále spadal pod Brandýs.

První obyvatelé pracovali kromě zemědělství také jako dřevorubci v rozsáhlých lesích. Od r. 1926 se v zemědělství začala používat závlaha, rozšířilo se pěstování ranných brambor a sázela se mezisadba, která umožňovala sklizeň dvojí úrody. Po počáteční nedůvěře tento způsob začala používat většina zemědělců a tím se poměry v zemědělství v Borku poněkud zlepšily. Hospodářská krize r. 1931 – 1936 však zasáhla i tuto obec. V předmnichovské republice byl v obci jeden obchod a jeden hostinec patřící Josefu Salačovi. Dále zde byli tři řemeslníci. Jan Kolařík postavil v čp. 48 r. 1937 dílnu, ve které vyráběl různé nástroje. František Mareček z čp. 9 a Václav Rambousek z čp. 7 byli košíkáři. U Brandýsa měli pronajaté prutníky. Převážná část obyvatel pracovala v zemědělství nebo jako dělníci v továrně Melichar v Brandýse. Za prací se chodilo pěšky nebo jezdilo na kole. Žádná jiná doprava zde tehdy neexistovala. Borek měl také od roku 1887 obecního strážníka, který toto místo zastával více jak třicet let – byl jím František Mareček z čp. 9.

Od r. 1932 působila v Borku čtenářsko-ochotnická beseda. Pořádala divadelní představení, besídky pro děti, silvestrovské a mikulášské večírky. Zvláště divadelní činnost byla převážně v zimním období velmi živá. Byla zde také Obec baráčníků, která pořádala taneční zábavy a vyvíjela podpůrnou činnost, takže kulturní život v obci byl velmi bohatý a pestrý.

Obyvatelé Borku prožili ve své historii i katastrofální události. Četné ničivé záplavy, které napáchaly školy na polích i lukách. Největší z nich byla r. 1926. I. světová válka si vyžádala život šesti boreckých mužů. K uctění památky padlých byl v obci v srpnu 1938 odhalen pomník, který je udržovaný dodnes.

Složité období hospodářské krize také zasáhlo zdejší obyvatele. V březnu 1939 za silné sněhové vánice přijely po silnici od Dřís směrem ke Staré Boleslavi kolony německých vojáků – vznikl Protektorát Čechy a Morava.

Borek – současnost
Místní obyvatelé jezdí za prací převážně do nedalekých větších měst, zejména Brandýsa nad Labem-Staré Boleslavi, někteří až do Prahy, protože autobusové spoje jsou jenom občasné pak většinou vlastními auty.
V roce 2007 došlo ke změně územěsprávního začlenění obce z okresu Mělník do okresu Praha-východ. Obyvatelům Borku to přineslo zejména snadnější dostupnost úřadů, které se většinou nacházejí v Brandýse nad Labem-Staré Boleslavi, který je přirozeným centrem, kam obyvatelé Borku dojíždějí za prací, do škol, za kulturou a k lékaři.

Počet nemovitostí k trvalému bydlení stále roste, část výstavby probíhá na nových parcelách v centru obce a v lokalitě Lipiny, další část trvale obydlených nemovitostí vzniká přestavbou rekreačních chat a chalup.
K 1. 1. 2017 má obec 314 obyvatel hlášených k trvalému pobytu. Mužů je 166, žen 148, průměrný věk obyvatel je 41,8 roků.
Obec má XX domů k trvalému bydlení a XX rekreačních objektů do kterých dojíždějí za odpočinkem rekreanti převážně z Prahy, díky kterým se o víkendech a o prázdninách počet zdejších lidí až zdvojnásobí. Rekreanti zde nacházejí vše, co jim může středočeská krajina nabídnout, mnoho vodních ploch v okolí ke koupání, krásné lesy plné hub, nádherné stezky pro cyklisty a pěší turisty a významnou část lákadel tvoří i rozsáhlá rybářská oblast, kde si přijde na své každý vyznavač Petrova cechu.
V okolí Borku je možné široké sportovní vyžití, ať už přímo v obci na 3 sportovních hřištích, na cyklostezkách, z nichž jedna prochází přímo obcí či na vodních plochách, kterých je v okolí Borku několik. Nedaleko je i golfové hřiště a sportovní letiště.

Územní plán schválený v roce 1998 směřuje ke zvýšení počtu obyvatelstva, pracovních příležitostí, vybudování kompletní infrastruktury, včetně podpory rekreační činnosti v dané lokalitě. Jedním z velkých projektů, které se podařilo úspěšně dokončit, je vybudování tlakové kanalizace a čistírny odpadních vod, kompletní přeložky el. vedení do kabelových rozvodů a to bez jakýchkoliv dotací, až na jedinou výjimku, propojení Labe s Boreckou tůní, na což obec dostala od státu dotaci ve výši 697 000 korun. Jednalo se o ekologickou stavbu – v roce 1998 totiž došlo k otrávení vody v tůni, pomřelo mnoho ryb, včetně velikých sumců. Průkop musel být proveden proto, aby se lépe čistila stojatá voda v tůni, která byla 33 let odříznuta od proudící vody.
Ostatní investice se už obešly bez státní pomoci. Obec si vybudovala přeložku veškerého elektrického vedení do země, takže zmizely dráty, a součástí této akce bylo vybudování nové trafostanice. V létě roku 2002 se dokončila výstavba tlakové kanalizace a vybudovala i vlastní čističku odpadních vod.
V roce 2007 byla v centru obce postavena nová zvonička.
U fotbalového hřiště vzniklo v roce 2015 víceúčelové sportovní hřiště na tenis, basketbal, malou kopanou a další sporty, které je hojně využívané obyvateli Borku.
Velká rekonstrukce místní restaurace, díky níž má Borek důstojné místo pro pořádání kulturních a společenských akcí proběhla v roce 2015.
V obci je i dobře zásobovaný obchod, který pro lidi, kteří nevyrážejí za velkými nákupy do supermarketů, plně dostačuje.

V Borku se hodně dělalo i pro děti. Již dvacet čtyři let jsou ve vesnici pořádány akce pro děti – nejenom jedna za rok, ale hned několik. Jedna z akcí je pořádána vždy na Den dětí, další koncem prázdnin jako rozloučení s létem. Akcí se vždy zúčastňovalo až okolo 60 dětí, bylo pro ně připravováno množství různých her a soutěží, které byly spíše pro pobavení všech než pro vrcholné sportovní soutěže, a byly sem k této příležitosti zvány i různé soubory, např. historičtí šermíři nebo taneční škola s kulturní vložkou, které přispívaly ke zdaru dětských sportovních olympiád. Po několikaleté odmlce v devadesátých letech minulého století, byly tyto tradiční akce v nové podobě obnoveny a v současné době probíhá každý rok v červnu „Cvrnkpárty“ – turnaj v kuličkách a na konci prázdnin Dětský sportovní desetiboj.
Děti se také mohou těšit na každoroční dubnové pálení čarodějnic a tradiční prosincovou mikulášskou nadílku spojenou se slavnostním rozsvícením vánočního stromku.